Advent
Advent
První adventní neděle je podle křesťanského kalendáře už téměř po deset století začátkem církevního liturgického roku. Slovo adventus - příchod - znamená v tomto pojetí příchod Mesiáše uskutečněný narozením Ježíše Krista. Duchovní proto apelují, aby advent byl dobou soustředění, těšení a očekávání, a s lítostí nesou, že veřejnost adventní dobu chápe zúženě téměř výhradně už jen jako období předvánočních nákupů. K předvánoční výzdobě patří podle křesťanské tradice adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se postupně neděli za nedělí zapalují, takže na konci Adventu a na vánoční svátky svítí všechny čtyři. Zvyk nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných Chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel.
Adventní věnce
Zvyk používání adventního věnce je starý přibližně 150 let. První adventní věnec měl podobu dřevěného kola od vozu. Jeho dějiny nás vedou do nejnižších sociálních vrstev obyvatel Hamburku minulého století, přesněji do - Záchranného ústavu pro opuštěné děti. Byla to slámou pokrytá ratejna, chatrč na zapadlém okraji města. Zde pracoval tehdy Johann Hinrich Wichern, mladý pedagog a později zakladatel "Vnitřní misie", který v Göttingenu a v Berlíně studoval teologii.
Advent u nás doma-u nás doma i když nejsme křes'tané ani věřící tak si každou neděli zapálíme jednu svíčku na adventním věnci.