Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kalendáře

7. 3. 2007

Kalendáře jiných zemí

Gregoriánský kalendář

Náš kalendář je
 odvozený od římského, reformován byl Gaiem Juliem Caesarem podle egyptského kalendáře (odtud kalendář juliánský), ale protože se i potom částečně rozcházel se skutečností, další reformu provedl roku 1582 papež Řehoř XIII. (odtud kalendář gregoriánský). Ten měnil pravidlo přestupných roků tak, že za přestupnými roky začaly být uznávány letopočty dělitelné čtyřmi. Přesto ani tento systém počítání není dokonalý, neboť není snadné symetricky rozfázovat úseky tak nesourodé jako jsou týdny, měsíce a roky. Tradice světových náboženstev do tohoto koloběhu navíc vnášejí nesourodost oficiálně uznávaných dnů odpočinku (například křesťané ctí neděle, židé soboty, mohamedáni pátky). Není sjednocen ani počátek roku. Nynější časová kalendářní odchylka činí tři desetitisíciny dne ročně.
Gregoriánský kalendář byl jednotlivými zeměmi přijímán postupně, např. katolické Rakousy jej přijaly až roku 1584, v Uhrách se podle něho začalo počítat až roku 1587, v Anglii a Švédsku na kalendářní novinku přistoupili až roku 1752, v Rusku roku 1918 a v Řecku teprve roku 1923.

Juliánský kalendář

Juliánský kalendář tvoří předchůdce kalendáře Gregoriánského. Zavedl jej římský císař Gaius Julius Ceasar v roce 46 před Kristem reformováním kalendáře egyptského.. Zajímavostí je, že Caesar při tom vsadil do délky obvyklého roku 67 dní navíc. Rok má 365 dní a každý čtvrtý rok dělitelný čtyřmi je přestupný, tj. má dní 366 a vyrovnává se tím skutečný sluneční rok od pozemského. Čtyřletý přestupný cyklus však není vynález Římanů. U Řeků na přestupné období navazovaly olympijské hry. Řecký letopočet začínal rokem 776 před Kristem a římský, jehož počátkem se stalo legendární datum založení Říma - údajně 754/753 let před Kristem. Toto datum se však ustálilo teprve na přelomu letopočtu za vlády Augusta.


Aztécký kalendář

 

Písemný systém Aztéků je velmi elementární, jeho základ tvoří soubor kalendářních znaků a dvacítková číselná soustava. Jako jiné národy střední Ameriky používali Aztékové 260-denní náboženský kalendář, kterému se v jazyce Nahuatli říkalo tonalpohualli. Tonalpohualli jsou v podstatě dva souběžné kalendáře a do sebe zapadající koloběhy, jeden dvacetidenní (značený „denními symboly“) a druhý třináctidenní (značený čísly zvanými „koeficienty“). Na následujícím obrázku je zobrazeno 20 denních symbolů aztéckého náboženského kalendáře. Názvy v jazyce Nahuatl jsou  červené  a jejich český význam  černý .

 Aztécký kalendář

Židovský kalendář

Datum v tonalpohualli se skládá z denního symbolu a koeficientu. Např. první den 260-denního cyklu by tedy byl 1. Cipactli, a protože se denní symboly i koeficienty posouvají vpřed, dalším by byl 2. Ehecatl. Tak to pokračuje až do 13. Acatlu, kdy se cyklus koeficientů vrací na 1. Proto by dalším dnem byl 1. Ocelotl. Taktéž po dosažení posledního denního symbolu o 7. Xochitlu se cyklus vrací zpátky na první symbol a dalším dnem by byl 8. Cipactli. Aztékové měli také 365-denní sluneční kalendář zvaný xiuhpohualli, složený z 18 měsíců po 20 dnech a nešťastným pětidenním obdobím na konci roku. Do rukopisů a na pomníky však Aztékové data v solárním tvaru nezaznamenávali. Navíc jako jiné středoamerické kultury, také Aztékové využívali Kalendářní řadu, 52-leté období vzniklé propojením 260-denního a 365-denního cyklu. Rok v Kalendářní řadě byl pojmenován po posledním dnu tonalpohualli posledního měsíce xiuhpohualli daného roku. V důsledku toho, jak toto počítání vycházelo, mohly být součástí jména roku jen čtyři symboly, a to Calli, Tochtli, Acatl, a Tecpatl, proto se jim také říkalo „nositelé roků“. Nositele doprovázely koeficienty o rozsahu od 1 do 13. Pro rozlišení roků Kalendářní řady ode dnů 260-denního kalendáře se symboly kreslily do obdélníkové „kartuše“. Názorný příklad můžeme nalézt v Telleriano-Remensiském kodexu, dokumentu sepsaném po dobytí Aztécké říše Španěly, avšak stále v době, kdy bylo vědění předkolumbijské kultury ještě živé. V tomto dokumentu jsou Aztécké roky přepočítány na západní gregoriánské.

Islámský

Kalendář je lunárním kalendářem. Má 12 měsíců, o délce střídavě 30 a 29 dnů. Jeho rok má tedy 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok Gregoriánského kalendáře. Oba kalendáře se tak vůči sobě pohybují. Přibližně jednou za 33 let se rozdíl mezi letopočty sníží o jeden rok

Mě se líbí vzhledově nejvíce aztécký kalendář,ale židovský je nejzajímavější

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář